Tak tedy opět jsem zpět. Tentokrát s naprosto šílenou nadváhou a s totálním pocitem neschopnosti a vyčerpání. 

Dcerce bude za pár dní 8 měsíců, člověk by řekl, že už se seberu a začnu zase makat. Někdy kolem porodu jsem si říkala, že až jí bude rok, zase se vrátím do fitka na post trenéra. No, s takovou to asi nevyjde. 

Kromě nevyspání a neutuchající bolesti zad, je tu můj věrný společník - nestíhám! Nestíhám jíst, takže se k pořádnému jídlu dostanu až večer a všichni víme, jaké to je zlo. 

A teď jsem svůj problém pojmenovala, vypsala ho sem, všem na oči a jediné, co mohu říct je to, že se začnu snažit. Pokud dokážu uvařit večeři pro muže a nachystat mu jídlo na druhý den do práce, musím být schopná to samé udělat i pro sebe, ne? :) 

Tak jdeme na to!